V prvním dílu recenze hodinek Casio Pro Trek PRW-6100 jsme se seznámili s obsahem balení hodinek a prvními dojmy. Dnes se na ně a jejich ovládání podíváme blíže.

Ergonomie

Některé věci jsem zmínil, snad se nebudu moc opakovat. Nejprve řemínek – o zpracování a zvlněné spodní ploše jsem už psal. Co mne překvapilo, proti koženým se snadno zapíná i rozepíná, rozdíl je výrazný. Zespodu u dýnka jsou na pomezí řemínku a dýnka dvě zaoblené, kaučukové plošky, které zakrývají šroubky na dýnku ale také pomáhají k lepšímu sezení hodinek na zápěstí. Kromě toho ponechávají v určitých situacích vzduchovou vrstvu mezi rukou a kovovým dýnkem, což přispívá ke komfortu a také mají asi vliv na to, že hodinky, i když je řemínek poměrně volný, se na ruce neotáčejí.

K ergonomii patří i to, zda se hodinky při oblékání nezachytávají za oděv, v tomhle dávám Casiu za jedna.

Postranní tlačítka jsou zespodu, asi v úhlu 120° chráněna jakousi přírubou, po zbylém obvodu vystupují z obrysu pouzdra. Jsou kruhová, velká (průměr 6,5 mm) a na čele opatřená rybinou, jemnou, ale i ostrou, přesto příjemnou. Tlačítko se dá nahmátnout i poslepu, což se může hodit ve tmě nebo třeba při spuštění stopek na startu sportovní disciplíny. Odpor tlačítek není úplně malý, ale příjemný a menší, než u mých jiných hodinek s chronografem. Stisk tlačítka je signalizován pípnutím, které lze vypnout tam, kde je nežádoucí na sebe upozorňovat. Na pozici 6 je velké, obdélníkové tlačítko manuálního osvětlení ciferníku, zprvu jsem si ho ani nevšiml. To se mačká snadno a navíc lze nastavit i automatické rozsvícení při pohybu ruky. Za problematický považuji dvojhmat, kdy stisknu současně tlačítka na pozici 6 a 8, aby došlo k uhnutí ručiček z prostoru displeje. Všechny 3 ručky se postaví pěkně do zákrytu na pozici 2 a displej nic nezakrývá. Na snadný způsob, jak dvojhmat provést, jsem ale zatím nepřišel. Ručky se vrátí do správných pozic stiskem libovolného tlačítka, popř. po chvíli automaticky.

Ovládání tlačítek v rukavicích je důležité. Prozatím jsem zkoušel v řidičských, letních motorkářských a několika druzích pracovních, vše je snadné.

Samostatnou kapitolou a předmětem diskusí je korunka. Starší typ PRW-6000 neměl totiž šroubovací korunku jako 6100, ale jen aretovanou. Nezkoušel jsem, ale majitelé tvrdí, že korunka u modelu 6000 se ovládá snadno a rychle. U PRW-6100 je obsluha delší o vy/zašroubování, které je snadné a přesné, ale párkrát s ní prostě musíte otočit. Po vyšroubování lze korunku vytáhnout a tím se přepne do režimu nastavování, je totiž elektronická, Casio jí říká Smart Access. Co všechno se s ní nastavuje, popíšu později, snad jen naznačím, že po přepnutí hodinek do určitého režimu a vytažení korunky lze nastavovat údaje v tomto režimu. Typická je třeba kalibrace výšky, změna intervalu podsvícení ciferníku a mnoho dalšího. Když je korunka vytažena, nastavení je snadné. Korunka klade při otáčení příjemný odpor a jsou slyšet i cítit jasné aretační „cvaky“, při kterých (resp. těsně před nimi) dochází ke změně údaje na displeji, třeba výška se mění po jednom metru. Je to jako když nastavujete běžnou korunkou čas. Když korunkou otočím naráz v jednom směru víc, změna údaje na displeji se rozeběhne automaticky, zastavit lze pootočením korunky v opačném směru. Je to rychlé a snadné, stejně tak zatlačení a zašroubování korunky. Proč ale Casio takovou změnu udělalo, zejména při shodné těsnosti 10 barů? Těžko říct, možná měl předchozí systém nějaké nedostatky.

Energetika

Hodinky jsou napájeny baterií dobíjenou solární energií prostřednictvím citlivé vrstvy v oblasti ciferníku. Nejlépe dobíjí přímé slunce či denní světlo, méně třeba zářivka. Úroveň nabití baterie zjistíme stiskem tlačítka na pozici 8 po dobu dvou sekund, pak se na displeji objeví nápis TIME a v levé části písmeno H (high, plné nabití), M (medium, střední nabití, všechny funkce hodinek jsou povoleny), při slabším nabití pak L (low, slabé nabití), tam už hodinky omezují některé funkce. Další úrovní je nápis CHARGE, kde se ručky zastaví na pozici 12, nic nefunguje a je třeba hodinky nabít. Když je baterie zcela vybitá, na displeji není nic, ručky jsou na pozici 12 a hodinky se vyresetují na tovární hodnoty.

Když jsem hodinky koupil, baterie byla na úrovni M, ale během dvou dnů se zvedla na H. V následujících měsících, při nošení pod rukávem, klesla občas na M, ale stačí chvilka u okna na slunci, nebo si povyhrnout rukáv, třeba při jízdě v autě a baterie je opět plná. Při pravidelném nošení tedy není třeba brát ohled na nabití baterie, stačí, když budou hodinky vystaveny dennímu světlu. S energetikou souvisí i režim úspory energie. Hodinky jsou totiž „chytré“ a pokud je odložíme v úplné tmě, třeba v noci na stolek, pak v čase 22.00 – 6.00 hod samy přejdou do režimu spánku. Probudí se světlem, stiskem libovolného tlačítka nebo na ruce natočením k sobě. Krátkodobý (60-70 min) spánek ve tmě se projeví zhasnutím displeje a zastavením sekundové ručky, dlouhodobý (6-7 dní) zhasnutím displeje a zastavením všech ručiček na pozici 12. Pro majitele to neznamená nic – ráno rozsvítí nebo pohne hodinkami a ony se probudí.

Seřízení radiovým signálem

Hodinky jsou vybaveny automatickou kalibrací času atomovým radiovým signálem, např. v Evropě z Anthornu či Mainflingenu. U nových hodinek se musí nejprve korunkou nastavit město v jednom z 29 časových pásem, nejlépe v tom, kde se právě nacházíme a hodinky se automaticky seřídí. Seřizování probíhá denně v daných intervalech, ovšem pozor, jen pokud je signál k dispozici – nefunguje totiž např. v uzavřených prostorách nebo kovových budovách. Když jsem hodinky kupoval, nebyly delší dobu seřízeny (poslední seřízení lze zobrazit na displeji) a čas se oproti domácí meteostanici rozcházel o několik sekund.

Mohl bych počkat do druhého dne, ale zkusil jsem se s radiovým signálem spojit manuálně pomocí návodu v příručce. Není to nic složitého, podstatné je, že úroveň kalibračního signálu je během procesu kalibrace zobrazena na displeji zobrazením L1, L2 a L3, přičemž trojka je nejsilnější signál. V příručce doporučují dělat to u okna, v praxi jsem musel jít na terasu a hodinky držet ve výši hlavy, pak byl k dispozici nejsilnější signál L3. Musím podotknout, že za zády a po straně jsem měl dům, volný prostor byl ale severozápadním směrem, odkud signál přichází. Napoprvé jsem hodinky položil na stolek na terase a po několika minutách oznámily neúspěšnou kalibraci. Napodruhé jsem hodinky držel v ruce a kalibrace proběhla úspěšně. Není to na pár sekund, ale koneckonců, nemusí se to dělat, kalibrace proběhne automaticky, já to chtěl prostě zkusit. Od té doby se časy na hodinkách a meteostanici shodují, čas je tedy automaticky kalibrován.

Chtěl jsem napsat i kapitolu o nastavení hodinek po zakoupení, ale hodinky jsem dostal nastavené. Podle příručky jde v zásadě o nastavení „domácího“ města, resp. časového pásma, data, času a spuštění kalibrace radiovým signálem, to samozřejmě není nutné, pak bude přesnost hodinek stejná jako u kterýchkoliv jiných quartz. A také se aktivuje funkce „letní čas“, snad jsem na nic víc nezapomněl. V hodinkách je kalendář do roku 2099, takže není třeba řešit každé dva měsíce posouvání data, seřizovat zimní a letní čas či řešit přestupné roky. Jediné, co jsem nastavil, byl interval podsvícení displeje (1,5 s mi přišlo málo, zvolil jsem 3 s, ale později se vrátil ke kratšímu intervalu) a 24 hodinový formát času zobrazovaného na displeji, to se dělá pomocí korunky. A také jsem kalibroval výškoměr (opět korunka), protože vedle domu máme výškový bod. K výškoměru se vrátím později.

Příští díl bude věnovaný základním režimům a funkcím hodinek Casio Pro Trek PRW-6100Y.

Autor: Ivan Lelák

1. díl – Seznámení s hodinkami Casio Pro Trek PRW-6100Y

2. díl – Ergonomie, ovládání a seřízení

3. díl – Funkce a režimy

4. díl – Režimy výškoměr a barometr pod drobnohledem

5. díl – Zhodnocení