V dnešním – poněkud netradičním – příspěvku Vám představíme jeden z milníků značky Seiko, který zcela po zásluze přispěl k rostoucí oblibě a renomé této japonské značky. To, že první quartzové hodinky pocházely z dílny Seiko, je poměrně známá informace. Méně známou skutečností ovšem je, že se na konci 60. let 20. století odehrával souboj o vytvoření do té doby neexistujícího chronografu s automatickým nátahem.

Ve Švýcarsku se jednalo zaprvé o konsorcium tradičních hodinářských společností vedené firmami Heuer a Breitling, zadruhé o společnost Zenith (včetně Movado). Na druhé straně planety probíhal vývoj (poměrně v tichosti) také v dílnách Seiko. Kuriozitou je fakt, že všechny tři společnosti přišly s dokončeným strojkem v přibližně stejné době, a to v roce 1969. Kdo se stal oficiálním „vítězem“ v závodě o tvorbu automatického chronografu, je i v současnosti otazníkem a námětem mnohých diskuzí. Odpověď na tuto otázku není ale nutné hledat, jelikož se všechny tři kalibry staly legendami. Tu japonskou si právě dnes představíme.

Zobrazený model nese označení 6139-6012. První čtyřčíslí značí kalibr strojku (později Seiko vyvinulo ještě kalibr s označením 6138), druhé potom označení konkrétního modelu. Strojek disponuje jedním 30 minutovým sčítačem a funkcí day-date, tedy zobrazením data a dne v týdnu. Nastavení data usnadňuje funkce quick-set, díky které měníte datum slabším stlačením korunky, silnějším potom i den v týdnu. Této „vychytávky“ si opravdu cením a podstatně urychluje manipulaci s datem.

Dále mají hodinky tachymetrickou škálu na měření rychlosti a voděodolnost do 70m. V době svého vzniku se tedy opravdu jednalo o perfektní nástroj vhodný pro všechny sportovní nadšence.

Ciferník má i po téměř čtyřiceti letech krásně hlubokou, modrou barvu s tzv. sunburst úpravou. Jak je patrné z fotek, je se při měnícím se světle opravdu na co dívat. Ve výborném stavu jsou také ručičky a hodinové indexy, které po nasvícení dokonce ještě krátkou dobu svítí.

Pouzdro kombinuje broušené a leštěné prvky, které dohromady s nádherným ciferníkem a ručně šitým řemenem tvoří velmi povedený celek. Průměr hodinek je přibližně 39mm, což je naprosto vyhovující velikost i při současném over-size trendu. Na fotografii jsou na ruce s obvodem 17 cm a padnou skvěle.

Pokud Vás zajímá, jak člověk zjistí, z kterého roku dané hodinky jsou, stačí se podívat na dýnko a najít sériové číslo. První číslo značí rok produkce, druhé měsíc. Dle sériového čísla spatřily naše Seiko světlo světa v březnu roku 1977.

S věkem hodinek ale také přichází starost o funkčnost. I tady ovšem Seiko odvedlo skvělou práci, a pokud nebyl servis v průběhu let vyloženě zanedbán, může se kalibr 6139 měřit i se současnou produkcí. Po generálce strojku je denní odchylka méně než 10 vteřin a rezerva nátahu se pohybuje mezi 35 a 40 hodinami. Na testování voděodolnosti nám schází odvaha, i když jsou hodinky nově přetěsněny. Snad prominete.

Z výše popsaného tak vyplývá, že pokud je hodinkám poskytnuta potřebná péče, odmění se majiteli dlouho životností.
Poslední zajímavostí, kterou hodlám zmínit, je další „poprvé“, kterého tento kalibr dosáhl. Stalo se tak v roce 1973, kdy si plukovník William Pogue na vesmírnou misi Skylab 4 vzal své Seiko 6139-6002. Bylo to poprvé, kdy byl chronograf s automatickým nátahem ve vesmíru.

Pokud se Vám naše krátké povídání líbilo a rádi byste věděli víc, nebojte se zeptat. Pokud byste chtěli mít na ruce hodinky od značky, která dosáhla výše zmíněných úspěchů, není nic jednoduššího, než navštívit náš e-shop a udělat si radost třeba jedním ze současných chronografů Seiko. Například model Seiko SNDF87P1 odkazuje designem právě na klasické chronografy ze 70. let.

Reference:
http://www.onthedash.com/docs/Project99.html
http://blog.dreamchrono.com/2013/11/seiko-6139-pogue/

O historii Seiko hodinek jsme již psali v článku Seiko – Jak plynul čas japonského gigantu

Autor: Martin Kříčka – přispěvatel Nosíme-Hodinky.cz a nová posila v Helveti.cz