Češi preferují zimní čas. Co ke změně vlastně vedlo?

Změna času je momentálně v kurzu a řeší ji všechny evropské politické špičky včetně těch českých. Ke změně, která ponechá jen jeden čas, mělo dojít už příští rok, Je to ale nepravděpodobné. Česká vláda se nicméně kloní k tomu, že by do budoucna v případě zrušení střídání letního a zimního času byl ponechán stávající zimní nebo také tvz. středoevropský čas, který odpovídá astronomickému času.

Ale proč k zavedení letního a zimního času vlastně došlo? Poprvé byl v českých zemích zaveden letní čas v letech 1916 až 1918 jako úsporné válečné opatření. Elektřina byla v té době drahá a hlavně nedostatková a když slunce svítilo i později do večera, dosáhlo se významné energetické úspory. Letní čas se vrátil za druhé světové války. Tehdy v Protektorátu Čechy a Morava fungoval nepřetržitě od 1. dubna 1940 až do 4. října 1942, dále pak v letních měsících let 1943 – 1949. Na přelomu roku 1946 (od 1. prosince 1946 do 23. února 1947) byl zaveden také tzv. zimní čas, kdy byl čas posunut o jednu hodinu dozadu. Příslušné vládní nařízení bylo vydáno 27. listopadu, tedy čtyři dny před změnou. Rozdíl času v létě a v zimě tak činil 2 hodiny. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v roce 1979 za ropné krize. Po několika letech se ustálilo pravidlo, podle kterého se letní čas zaváděl poslední březnový víkend, tedy v noci ze soboty na neděli, a končil poslední zářijový víkend. Od roku 1996 je letní čas o jeden měsíc delší – trvá až do posledního víkendu v říjnu, čímž je letní čas zaveden po větší část roku než čas pásmový. Tato změna byla provedena v celé Evropské unii, takže se jí přizpůsobilo i Česko.

Na letní čas se v Česku každý rok přechází poslední neděli v březnu, kdy po 01:59:59 SEČ (středoevropského času) následuje 03:00:00 SELČ (středoevropského letního času). Letní čas končí poslední neděli v říjnu, kdy se po 02:59:59 SELČ hodiny posunou na 02:00:00 SEČ. Používání letního času je harmonizováno direktivou Evropské komise. Letní čas je pochopitelně záležitostí zemí mírného. V tropickém pásu se totiž délka dne v létě od délky zimního dne neliší natolik, aby mělo zavedení letního času smysl. Obdobně v polárních oblastech, kde polární noc trvá až půl roku, nemá samozřejmě letní čas smysl.

Pro a proti

Zatímco je průměrný čas úsvitu bez zavedení letního času přibližně 5:45 (v létě téměř 2 měsíce i před 4:00), tak po zavedení letního času je přibližně 6:15. Argumentem pro zavedení letního času byly především již dříve uvedené energetické úspory. Občas se také argumentuje pro letní čas tím, že se poněkud zmírňují některé energetické špičky.

Na druhou stranu denní biologický rytmus člověka ovlivňuje sluneční záření i skrze modrou složku světla. Proto ranní vstávání v daný čas neodpovídající slunečnímu úsvitu může způsobovat deprese. Letní čas také údajně snižuje nehodovost a kriminalitu.

Letní čas je ale také terčem kritiků, kteří ho považují za zcela nepřirozený a umělý. Argumentují, že se člověk řídí vnitřními biologickými hodinami, které si obtížně zvykají na změnu času. Většina uznávaných energetiků tvrdí, že spotřeba energie se posunem času téměř nemění nebo že energetické úspory jsou diskutabilní. Osvětlení dnes tvoří jen menší část spotřeby energie a harmonogram spotřeby elektrické energie se značně liší od doby před sto lety. Energetici (včetně těch českých) tvrdí, že změna času nemá na spotřebu elektrické energie prakticky žádný vliv. Kromě pozbytí energetických důvodů existují další argumenty, proč by se mělo od letního času upustit. Jedním z nich je vliv skokové změny času na člověka, kterému mohou způsobit zdravotní obtíže.

Největší odpůrce v ČR 

V České republice byl nejznámějším odpůrcem letního času pekař Stanislav Pecka, který zemřel v roce 2016. Podle něj vážně poškozuje zdraví lidí více než čtvrt století. Žádosti o odstranění časového posunu od něj pravidelně dostávali nejvyšší státní představitelé i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.Svými výhradami začal atakovat politické představitele už v roce 1981, tedy počínaje tehdejším premiérem Lubomírem Štrougalem přes prezidenta Gustáva Husáka až po polistopadové prezidenty Václava Havla a Václava Klause. Jako pekař totiž sám nejlépe poznal, jak změna času na lidský organismus působí. Vstával každý den ve tři hodiny, aby stihl upéci první várku. „Vadí mi, když se pak mám probouzet ve dvě jen proto, že si někdo myslí, že časovým posunem ušetří,“ říkal Pecka.

Jak to vidí Češi

V létě 2018 otevřela Evropská komise celospolečenskou diskuzi o ukončení střídání zimního a letního času. Výsledkem této diskuze je pak návrh na zrušení střídání času, který nechává na uvážení jednotlivých států, jaký standardní čas si zvolí. Výzkumná agentura STEN/MARK provedla průzkum, co si o střídání času myslí česká společnost. A minulý měsíc zveřejnila výsledky. Podle něj dvěma třetinám lidí přechod na letní či zimní čas nevyhovuje a nejméně jsou se střídáním spokojeni lidé starší 45 let. Není proto překvapením, že se zrušením střídání času souhlasí 7 z 10 dotázaných a nejvyšší podporu má zrušení opět u lidí nad 45 let, a naopak nejnižší bychom našli u mladých lidí do 30 let. Ačkoliv i u nich se nadpoloviční většina vyjádřila pro zrušení. S prvním bodem návrhu Evropské komise tedy Češi souhlasí, ale u druhého se projevila určitá skepse. Těsná polovina dotázaných se totiž domnívá, že by měl v EU platit stejný buď zimní (středoevropský) nebo letní čas a toto rozhodnutí by nemělo být na jednotlivých státech.

Autor: Ondřej Šebl (napsáno v listopadu 2018, ale stále aktuální)