Když se podíváte na předešlé články na našem blogu, ve většině případů se týkají hodinek švýcarské, potažmo japonské výroby. A ono se ani není čemu divit, protože jsou to právě tyto dva státy, které díky svým schopnostem a expertíze dosáhly největšího věhlasu. Tak trochu ve stínu těchto hodinářských mocností pak ale stojí i další země a právě do jedné z nich se dnes podíváme.

Už podle názvu článku lze správně usuzovat, že zavítáme k našemu západnímu sousedovi, a to konkrétně do malé vesničky v Sasku, která nese název Glashütte. Vedle těch nejznámějších center jako jsou švýcarské Le Locle anebo třeba La chaux-de-fonds by se tato obec s necelými sedmi tisíci obyvateli dala považovat za jedno z nejdůležitějších historických středisek hodinářského průmyslu. Už v 19. století se tam totiž začaly vyskytovat první zárodky tohoto řemesla, které později přerostly v několik významných společností vyrábějících časomíry pro celý svět.

Jedním z přímých nástupců těchto legendárních výrobců je také firma Glashütte Original, která byla fakticky založena začátkem devadesátých let po pádu železné opony. Historie tohoto podniku, stejně jako celého zbytku vesnice, je však velmi spletitá, a proto se v tomto příspěvku zaměříme kromě hodinek právě i na to, jak to všechno vlastně začalo.

Historie

Jak už bylo zmíněno v úvodu, počátky hodinářského řemesla se začaly v Glashütte objevovat již v 19. století, konkrétně ve čtyřicátých letech. Tehdy totiž docházelo k postupnému uzavírání místních stříbrných dolů a k nárůstu nezaměstnanosti, čehož se rozhodl využít hodinář Ferdinand Adolph Lange a ve vesnici založil první manufakturu. Začátky však rozhodně nebyly jednoduché, protože na samotné spuštění tohoto ambiciózního projektu byly potřeba značných investic, které nakonec z velké části poskytla místní vláda. Po průvodních komplikacích, kdy byl Ferdinand Lange nucen vložit do podniku v podstatě veškerý svůj majetek, se začala výroba postupně rozjíždět a řemeslo v místním regionu nabývalo na stále větší důležitosti.

Vedle společnosti A. Lange und Söhne (původně pojmenovanou jako A. Lange & Cie) však stálo
u zrodu hodinařiny v Glashütte ještě několik dalších jmen. Byli jimi hodináři Moritz Grossman, Julius Assmann a Adolf Schneider, kteří jsou vedle Ferdinanda Lange považováni za otce hodinářského průmyslu v Saském regionu. Zajímavé přitom je, že některé společnosti nesoucí přímou souvislost s těmito jmény jsou v provozu dodnes. Jednou takovou je třeba firma Moritz Grossman, která se dnes věnuje výrobě špičkových hodinek s celkovou roční produkcí pouze v nízkých stovkách kusů.

Celé 20. století bylo pro firmy v Glashütte ve znamení velkých změn a bohužel ne vždy k lepšímu. Během druhé světové války byla totiž značná část vesnice kvůli spojeneckému bombardování zničena, avšak ani tak se výroba úplně nezastavila. Naděje na lepší časy po kapitulaci Německa byla následně opět rozptýlena, protože závody na výrobu byly demontovány Sověty. V roce 1951, dva roky po vyhlášení Německé demokratické republiky, se komunistická vláda rozhodla všechny podniky znárodnit a sjednotit pod jeden velký závod, který nesl název VEB Glashütter Uhrenbetriebe (zkratka GUB). Tyto kroky znamenaly faktický zánik všech hodinářských manufaktur na následujících čtyřicet let.

Po revoluci a opětovném sjednocení Německa byl znárodněný podnik GUB převeden do soukromého vlastnictví jako firma s ručením omezeným. V průběhu první poloviny 90. let pak opětovně započala výroba náramkových hodinek, avšak už pod hlavičkou Glashütte Original, která se stala přímým nástupcem původně znárodněného velkozávodu. Kolekce firmy se pod vedením Heinze W. Pfeifera a Alfreda Wallnera časem začala rozrůstat o nové modely a v roce 2000 došlo k akvizici celé společnosti ze strany Swatch Group.

Kolekce

V současné době tvoří nabídku značky pět základních kolekcí, jejichž design se nese převážně ve formálním stylu. Firma samozřejmě nabízí i více sportovní modely, které spadají pod kolekci Spezialist a jsou určené primárně pro potápěče. Navzdory tomu, že hodinky si poradí i s horším zacházením, tak ani v tomto případě výrobce nepřistoupil na žádné kompromisy v kvalitě zpracování, což je na první pohled vidět jak na číselníku, tak i na strojku ze zadní strany.

Jádro kolekce však zůstává u více formálních designů, které najdeme hlavně u kolekcí Senator a Pano. Tyto hodinky lze zakoupit primárně na kožených řemíncích a i přes vyšší průměry pouzder, které jsou většinou přes 40 milimetrů, si zachovávají eleganci a bez problémů je možné si je vzít ke košili a obleku. Co se týče strojků, tak i zde se opět ukazuje vysoká úroveň expertízy německých hodinářů, protože Glashütte Original je schopna u svých modelů nabídnout vše od klasických tříruček až po měsíční fáze, chronografy nebo třeba tourbillon. Také u materiálů se firma nedrží zpátky a kromě klasické nerezové oceli se v nabídce nachází i kusy vyrobené ze zlata nebo platiny.

Konkrétně u řady Pano pak stojí za zmínku i jejich rozložení číselníku, které je rozpoznatelné už z dálky.

Všechny modely mají totiž v současné době asymetricky situované subciferníky, kdy na levé polovině většinou najdeme hodiny, minuty a mimostřednou vteřinovku a pravá část je dedikovaná pro komplikace. Těmi jsou například datumové okénko, měsíční fáze nebo ukazatel rezervy chodu.

Pokud by vás žádné z výše zmíněných hodinek nezaujaly, je možné vybírat také mezi širší paletou modelů z Vintage kolekce, případně z produktové řady dedikované pro dámy. V této části sortimentu je pak možné nalézt vše od hranatých hodinek, až po chronografy v retro stylu nebo dámské hodinky s diamanty.

Pro všechny produkty od firmy Glashütte Original platí, že se jedná o špičkové časomíry, které ocení
především nadšenci a dlouholetí sběratelé. Zároveň je však potřeba zmínit, že se pohybujeme v cenové kategorii od nízkých stovek tisíc korun a některé komplikovanější kousky se bez problému dokážou vyšplhat až přes hranici jednoho milionu. Tím pádem se rozhodně nejedná o masovou záležitost, což ostatně potvrzuje i fakt, že firma vyrábí pouze okolo deseti tisíc kusů ročně. Své zákazníky si však tyto hodinky i přes vysokou míru exkluzivity určitě najdou a majitelé mohou mít jistotu, že na svém zápěstí mají produkt od značky s velmi zajímavou historií a perfektním řemeslným zpracováním.

Autor: Samuel Švinger