Války jsou zlo, ale často se v jejich průběhu vyvinou převratné věci. Například první světová válka napomohla (mimo jiné) masovému rozšíření náramkových hodinek. Jen několik let po jejím konci překročil objem prodaných náramkových hodinek dříve tak populární kapesní hodinky.
Všechno to ale začalo daleko dříve a existuje několik verzí toho, které hodinky napomohly tomu, aby náramkové hodinky vzali muži na milost. Není náhodou, že nejprve šlo o hodinky vojenské.
Příběh první
Constant Girard vyvinul převratný koncept hodinek nošených na zápěstí. Tyto hodinky byly vyrobeny na objednávku císaře Viléma I, pro důstojníky německého císařského námořnictva. Celkem bylo objednáno 2.000 kusů, takže šlo zároveň o první velkosériovou výrobu náramkových hodinek v historii. Bohužel v tehdejší době kapesních hodinek se další výroba náramkových hodinek neprosadila, protože byl tento produkt považován za příliš revoluční (jistě se staly alespoň předmětem vášnivých debat v anarchistických kroužcích).
Příběh druhý
Britové tvrdí, že první náramkové hodinky používali příslušníci jejich vojenských jednotek v průběhu druhé búrské války. Důkazem by měla být také přiložená fotografie z roku 1901, na které má generál major Baden Powell náramkové hodinky na svém zápěstí.
Příběh třetí
Aby toho nebylo málo, tak někteří Japonci jsou přesvědčeni o tom, že první náramkové hodinky měli na rukou jejich vojáci již během první čínsko japonské války (1894-1895). Oficiálně jsou ovšem uváděny jako první japonské náramkové hodinky Laurel, výrobek firmy Seikosha (nyní Seiko). Tyto hodinky byly na trh uvedeny až v roce 1913.
Válka kapesních a náramkových hodinek
Předválečná doba ale stále ještě nepřála tomu, aby se pánské náramkové hodinky rozšířily v masovém měřítku. Muži byli stále zvyklí na kapesní hodinky, a velkým problémem bylo uchránit křehké sklo před rozbitím. Dokonce vznikly i „hybridní“ systémy, například kožená pouzdra připevnitelná na zápěstí, do kterých se vkládaly kapesní hodinky.
Změnu v myšlení mužů přinesla až první světová válka, v jejímž průběhu se hodinky staly dostupnější i pro lidové vrstvy, a staly se součástí výbavy mnoha vojáků. V bojových podmínkách se zkrátka kapesní hodinky neosvědčily. Potřeba náramkových hodinek byla asi nejvíce markantní u vznikajícího letectva, které vyžadovalo hodinky, ze kterých by mohli piloti odečítat čas bez toho, aby sundali ruce z kniplu. Navíc byl pro tehdejší piloty čas velmi důležitý, jak pro navigaci, tak pro sledování množství paliva.
Letci ale nebyli jediní, kdo potřeboval přesný čas. Synchronizace mezi dělostřelectvem a pěším vojskem byla také velmi důležitá. Služební hodinky pro drsnou zákopovou válku byly vybaveny nerozbitným sklem a luminiscenčním nátěrem. Britské ministerstvo války začalo své vojáky vybavovat své vojáky náramkovými hodinkami od roku 1917.
To že se kapesním hodinkám s koncem první světové války pomalu zvoní umíráček, ilustruje zpráva britského deníku Horological Journal z roku 1917: „Náramkové hodinky před válkou používané silnějším pohlavím jen velmi zřídka, jsou nyní k vidění na zápěstí téměř každého muže v uniformě a také mnoha mužů v civilním oděvu“.
Bez nadsázky se tedy dá říci, že náramkové hodinky si své výsadní postavení vybojovaly v zákopech během první světové války. Cesta to nebyla přímočará a jednoduchá. Vzhledem k vysoké pořizovací ceně hodinek si spousta lidí nechala své kapesní hodinky předělat na náramkové. Prostě si ke kapesním hodinkám nechali u hodináře přiletovat „nožičky“ pro uchycení řemene. Na tyto předělávky kapesních hodinek na náramkové narazíme i dnes.
Že boj o výsadní postavení náramkových hodinek není dosud u konce, dokládá v posledních letech návrat velkého počtu lidí ke kapesním hodinkám. Všimněte si, že rozdíl ve zjišťování času na kapesních hodinkách a na mobilním telefonu není nijak markantní.
Autor: Vít Černý
Seriál vám přináší eshop HodinkyTraser.cz – vojenské hodinky s unikátní technologií osvitu Trigalight.
Trackbacks/Pingbacks
[…] V dalším díle seriálu se podíváme, čím měřili vojáci čas v zákopech první světové války. […]