Hublot ve spolupráci s Archeologickým muzeem v Aténách představuje repliku prvního astronomického kalkulátoru světových dějin. Moderní a historický zároveň – tento originální projekt nás přenese do období 150 let př. n. l.

Replika historického kalkulátoru má zcela příhodný název – Tribute to the Antikythera Mechanism, v přesném překladu „Pocta Mechanismu z Antikythéry“. Byla zařazena do sbírek Archeologického muzea v Aténách na čestné místo po boku pozůstatků originálního Mechanismu z Antikythéry. Ty sem byly nyní navráceny poprvé od jejich objevu v roce 1901. Tato výstava byla oceněna jako významná událost v oblasti řecké vědecké a archeologické komunity.

Vynalézavost hodinářů nezná mezí. Švýcarská manufaktura Hublot byla vyzvána archeologickým muzeem v Aténách k vyrobení repliky mechanismu Antikythéra, proslaveného jako astronomický kalkulátor pocházející z 2. století př. n. l. Jeho pozůstatky byly objeveny v řeckých vodách v roce 1901. Tento ojedinělý přístroj svého času s vysokou přesností ukazoval cykly slunce, měsíce a pravděpodobně také pohyby planet.
Za účasti řeckého ministra kultury a ředitele Archeologického muzea v Athénách byla dne 5. dubna 2012 oficiálně zařazena replika historického kalkulátoru HUBLOT do sbírek Národního muzea a nyní je vystavena vedle pozůstatků původního mechanismu.

Úvod

Mechanismus z Antikythéry je jedním z nejzáhadnějších objektů v dějinách civilizace. V současné době je velmi podrobně prostudovaný vědeckou komunitou, ale když byl poprvé objeven v roce 1901, jeho velké historické a technické hodnoty zůstávaly záhadou čekající na odhalení. Objevovala se dokonce tvrzení, že artefakty z Antikythéry jsou mimozemského původu.

„Pocta mechanismu z Antikythéry“ byla vyrobena v limitované edici o 4 kusech. Žádný z nich není možné zakoupit, jsou pouze vystavené na odiv veřejnosti.

Jeden z kalkulátorů si lze prohlédnout v prostorách Muzea umění a řemesel – Musée des Arts et métier – v Paříži. Zde bude replika Antikythéry vystavena do konce prosince 2012 v rámci výstavy s názvem „Antikythera, tajemný stroj, který se vynořil z hlubin času“. Vzdává hold člověku a jeho vynalézavosti. Druhý model byl vložen do sbírek archeologického muzea v Aténách. Třetí bude vydražen pro získání finančních prostředků pro Archeologické muzeum v Athénách pro zachování originálního Mechanismu z Antikythéry. Poslední – čtvrtý – si Hublot ponechal ve Švýcarsku ve své manufaktuře.
Replika tohoto mistrovského díla starověku má podobu jeho miniatury s rozměry náramkových hodinek. Hodinky mají kromě funkcí vzácného kalkulátoru také krokový mechanismus známý jako tourbillon. Dokonalé spojení starobylé a moderní doby – veškeré známé údaje o Antikythéře byly přesně reprodukovány do těchto náramkových hodinek.
Přední strana kalkulátoru ukazuje: kalendář Panhelénských her (včetně starověkých olympijských her, předchůdce našich moderních olympijských her) a egyptský kalendář. A dále v konstelaci souhvězdí zvěrokruhu také postavení slunce na obloze spolu s pohybem a fázemi Měsíce. Na zadní straně hodinek lze nalézt lunární a sluneční astronomické cykly: Kallippův – Callippic, Metonův – Metonic, Chaldejský – Saros a trojnásobný Chaldejský – Exeligmos.

Koroze ujídá ozubená kola

Fragmenty tohoto „přístroje“ byly na počátku 21.století podrobeny hloubkové analýze. Nyní víme, že tento „astronomický přístroj“ je datován do 2. století př. n. l. (cca 150 – 100 př. n. l.). Původně sloužil jako „kalkulátor“. Jeho bronzová ozubená soukolí byla umístěna v dřevěné krabici o rozměrech přibližně 33 cm x 18 cm a byl uložen spolu se dvěma bronzovými pláty pokrytými nápisy.

Celkově se ze starodávné Antikythéry dochovalo pouze 82 fragmentů. Některé z nich jsou velmi miniaturní a všechny jsou v pokročilém stádiu koroze. Studie s použitím nejmodernější „State-of-the-art“ tomografie (pomocí rentgenového skeneru) poskytuje obrazy, které mohou být použity jak pro vědu, tak pro archeologii. Odhalují četná vnitřní soukolí neviditelná pouhým okem, ozubená kola a nové nápisy ukryté pod zkamenělými sedimenty. Zatím byla úspěšně rozluštěna méně než čtvrtina ze starověkých řeckých nápisů tohoto textu. Předpokládá se, že se jedná o „Uživatelskou příručku“ pro mechanický kalkulátor a také teorii o zobrazení pohybu některých z hlavních planet. Ozubená kola byla pravděpodobně poháněna bočním kolečkem nebo hydraulickým systémem.

Na stopě velkého Archimeda

Místo vzniku Antikythéry není přesně známo. Existuje několik hypotéz. Kalkulátor mohl být navržen na ostrově Rhodos, kde přebývalo společenství astronomů včetně Hipparcha a také mechanických inženýrů jako Posidonios. Jako další místo vzniku se nabízí Syrakusy na Sicílii, domov slavného Archimeda. Někteří vědci se domnívají, že mechanismus pochází ze státu Korinthós… mohl být navržen desítky let před ztroskotáním lodi, která následně dala velkému ostrovu své jméno.
Mechanismus z Antikythéry ukazoval různé cykly slunce, měsíce a pravděpodobně také planet, které se vztahují k občanskému kalendáři některého z řeckých měst (Korint, nebo některá z jeho kolonií), a ukazoval data nejprestižnějších her starověkého světa. Studie Mechanismu z Antikythéry – začala teprve nedávno – není zdaleka dokončena, ale způsobila zemětřesení v interpretaci a hodnocení našich znalosti Antiky.

Matematická vize vesmíru

Mechanismus z Antikythéry nejsou hodiny schopné ukazovat čas: starověké civilizace neznaly čas v hodinách jako my. Jedná se o Cosmograph (stroj popisující vesmír) a také selenograph (stroj popisující složité pohyby Měsíce). Mechanismus z Antikythéry byl velmi přesný a mohl ukázat další astronomické cykly, včetně Metonova cyklu (Metonic – definoval jej řecký astronom Meton: Trvá 19 let, což odpovídá 235 lunárním měsícům) nebo Kallippův cyklus (Callippic – pojmenovaný po řeckém astronomu Callippu trvá 76 let, rovnající se 940 lunárním měsícům po čtyřech Metonových cyklech). Mechanismus z Antikythéry také ukázal Chaldejský cyklus (Saros – 223 lunárních měsíců pokrývající více než 18 let), stejně jako cyklus Exeligmos (ekvivalent tří Saros cyklů, nebo 54 roků), které sloužily především pro předpovědi možných zatmění. Velké množství astronomických údajů, zkompilovaných pro vytvoření matematického modelu schopného zahrnout tyto cykly pomocí mechanických převodů je ohromujícím důkazem o koncepční schopnosti vědců a antických inženýrů. Vzhledem k tomu, že zařízení může generovat jiné údaje, než které do něj byly vloženy, je „přístroj“ z Antikythéry opravdu první známý mechanický počítač. Vznikl dobrých tisíc let před prvními astronomickými hodinami vytvořenými na úplně jiné úrovni v evropských městech ve středověku.

První hodinky inspirované archeologickým nálezem

V roce 2006 a 2008 podnítily informace z vědeckého časopisu Natur, podle analýz provedených na fragmentech stroje představivost méně konzervativních hodinářů manufaktury Hublot. Mathias Buttet, současný ředitel výzkumu a vývoje ve firmě Hublot, se rozhodl vzdát poctu historickému dědictví, které prezentuje toto první mechanické dílo. Technické atributy a miniaturní provedení celého Mechanismu Antikythery podle vědecké analýzy nyní dokonale padnou na zápěstí. Je to nejenom pocta tomuto antickému vynálezu, který na světě nemá obdoby, ale je to také pocta hodinářství. Je to poprvé v historii, kdy se vývojové oddělení hodinářské značky přímo inspirovalo „archeologickým“ mechanismem datovaným až do Antiky. Je to také poprvé, kdy tým hodinářů pracoval ruku v ruce s týmem vědců z předních mezinárodních sdružení pro archeologii, epigrafii a historii strojního inženýrství. Hodináři pomohli archeologům lépe pochopit některá převodová soukolí a potvrdit hypotézy týkající se mechaniky, zatímco vědci nalézali společně s hodináři technická řešení dosud ztracená v dávnověku.

Dvě korunky hodinek, z nichž každá je ozdobena stejným křížem, připomínají původní podobu strojku Antikythera. Korunka umístěná na pozici 6 hodin se používá k natahování strojku a nastavení času, zatímco druhá korunka, která se nachází na dvanáctce, se používá k opravení astronomických údajů mechanismu, a to otáčením měsíční fáze ve vztahu k pozici slunce. Kvůli složitosti zobrazovaných údajů jsou obě korunky zabezpečeny tak, aby nebylo možné jejich nastavení náhodně měnit. Tyto výjimečné mechanické hodinky jsou chráněny pouzdrem z pískovaného titanu. Pouzdro má také fasetový povrch, který ladí se safírovými krystaly. Hodinky jsou vybaveny kaučukovým páskem, který byl speciálně navržen pro tento model.

Přesná reprodukce astronomických údajů v mechanismu koncipovaném již starými Řeky

Výzvou pro tým Mathiase Butteta byla integrace hodinářského srdce do miniaturizované reinterpretace Mechanismu z Antikythéry při respektování architektury originálu a zejména jeho oboustranného displeje. Prvním úkolem týmu bylo vytvořit v několika krychlových centimetrech to, co mechaničtí inženýři starověku vytvořili v prostoru několika tisíc kubických centimetrů a zajistit aby jejich výrobek byla zcela v souladu s duchem původního mechanismu a to jak z hlediska jeho přesnosti tak i přehlednosti jeho údajů.

Hodiny a minuty jsou zobrazovány konvenčním způsobem ve středu kalkulátoru. Tento hodinový kalkulátor je regulován Tourbillonem, jehož klec, ve které je vsazený, dokončí jednu otáčku za jednu minutu.

Různé známé skutečnosti o „přístroji“ Antikythéra byly přesně reprodukovány tímto miniaturním zázrakem. Číselník hodinek ukazuje: kalendář Panhelénských her (města, v nichž probíhaly starověké hry), egyptský kalendář (12 měsíců po 30 dnech plus epagomenal – doplňující dny), postavení slunce v souhvězdí zvěrokruhu, fáze Měsíce (s magnificentní ručičkou a clonou, která ukazuje pozici Měsíce ve zvěrokruhu po celý siderický měsíc), stejně jako hvězdný rok. Zadní strana pouzdra hodinek ukazuje cyklus Kallipův, Metonův a Chaldejský a exeligmos.

Moderní mikromechanická pocta strojařům starověku

Film natočený Hublot objasňuje souvislost mezi zkušenostmi mechanických inženýrů Antiky a jejich hodinářskými protějšky z 21. století.

Hublot Antikythera Calibre 2033-CH01

Přehled

Hlavní charakteristiky